Různé příčiny
vypadávání vlasů

Kulturní význam vlasů

Vlasy vždy sehrávaly v image člověka poměrně zásadní roli, napříč kulturami i érami jim byl připisován symbolický význam: již od starověku představovaly důležitý element osobnosti člověka, reprezentovaly krásu, šarm a byly symbolem svádění.

Vypadávání vlasů je zcela přirozený biologický fenomén

Na pokožce hlavy většinou máme 100 000 až 150 000 vlasů. Vlasy se neustále obnovují, řídí se cykly: střídá se fáze růstu, fáze klidu, vypadávání a opětovného růstu. Denně nám obvykle vypadne mezi 50 až 100 vlasy. Toto vypadávání vlasů je zcela normální a většinou nezpůsobuje řídnutí vlasů - vlasové cykly u lidí nejsou synchronní (každý vlas je v jiné fázi), což znamená, že na pokožce hlavy máme vždy vlasy. Cykly jednotlivých folikulů jsou na sobě nezávislé, nedochází tedy k masivnímu vypadávání vlasů.
V některých situacích však může dojít ke zvýšenému vypadávání a řídnutí vlasů. Tento proces vzniká v důsledku narušení vlasového cyklu či zánětu poškozujícímu vlasové folikuly. Vlasy mohou vypadávat také vlivem dědičných, případně získaných anomálií vlasového stvolu. Vhodný přípravek na růst vlasů může mít na vypadávání vlasů pozitivní vliv.

Životní cyklus vlasu

Typický cyklus růstu vlasů u člověka trvá od 2 do 6 let, je složen ze čtyř fází. Délku vlasového cyklu ovlivňuje věk, patologie a široká škála nutričních a hormonálních faktorů.
První fáze je označována jako anagenní (růstová). V této fázi vlas vyrůstá z folikulu neboli kořínku zpod povrchu pokožky.
Určuje délku našich vlasů a trvá několik let (obvykle 2-4 roky u mužů a 3-6 let u žen). Během anagenní fáze vlasy rostou každých 28 dnů o 1 cm a v normálním případě je v této fázi až 90 % folikulů.
Další fáze, přechodová či katagenní, trvá 2 až 3 týdny a ovlivňuje asi 1-2 % vlasů. Během katagenní fáze vlas přestává růst, odděluje se od přísunu krve a dermální papily, jež obsahuje buňky vytvářející nový vlas.
Následující fázi označujeme jako telogenní či klidovou. Ta trvá cca 3 měsíce, kdy starý vlas odpočívá a nový vlas se dostává do fáze růstu. V této fázi je kolem 10 - 15 % vlasů. Nový vlas roste zpod telogenního folikulu a postupně vytlačuje starý folikul na povrch, kde dochází k vypadnutí vlasu. Exogenní fáze neboli fáze vypadnutí vlasu je poslední součástí vlasového cyklu, kdy starší vlas vypadává z pokožky hlavy a je nahrazen vlasem novým.

Různé druhy vypadávání vlasů:

Telogenní efluvium (dočasné vypadávání vlasů) je charakterizováno náhlým, masivním výpadkem vlasů. Je výsledkem předčasného nástupu telogenní fáze. Děje se tak cca 3 měsíce po spouštěcím impulsu jako:

• Stres - závažné febrilní onemocnění, emoční stres, vážná zranění, operace, těžký porod, krvácení, hladovění a nárazové diety;
• Období po porodu - po porodu, hormonální nerovnováha (zejména pokles hladiny estrogenu) je spouštěčem přechodu do masivní telogenní fáze, výsledkem je znatelné vypadávání vlasů;
• Sezónní změny - výzkum potvrzuje zvýšené množství vlasů v telogenní fázi mezi březnem-dubnem a zářím-říjnem. Jde o 2 sezónní kulminace, jimž říkáme také jarní a podzimní telogenní efluvium;
• Expozice znečištění;
• Nedostatečná výživa - anémie způsobená nedostatkem železa, akrodermatitida, nedostatek zinku a podvýživa;
• Poruchy štítné žlázy - hypofunkce a hyperfunkce štítné žlázy;
• Závažné kožní onemocnění ovlivňující vlasovou pokožku;
• Vypadávání vlasů v důsledku užívání léků - zejména při užívání chemoterapeutik, některých druhů antidepresiv, antikonvulziv a betablokátorů.

U třetiny lidí však příčina telogenního efluvia není odhalena. Akutní telogenní efluvium netrvá déle než 6 měsíců, chronické telogenní efluvium je delší než 6 měsíců. Akutní telogenní efluvium může zasáhnout všechny věkové skupiny, muže i ženy, chronické telogenní efluvium se pak objevuje bez zřejmé příčiny u jinak zdravých žen mezi 30-60 lety.

Alopecie (trvalá ztratá vlasů):
Androgenní alopecie: nejčastější, dědičné vypadávání vlasů u mužů i žen. Vyznačuje se postupnou ztrátou vlasů, formy alopecie se u mužů a žen liší. U mužů obvykle dochází k řídnutí vlasů na čele, po stranách a na temeni hlavy, případně vlasy zcela chybí, objevují se pouze reziduálně v týlní části a na spáncích. U mužů se alopecie může objevit v jakémkoliv věku od puberty - během let či desetiletí se pak zhoršuje. U žen se typicky setkáváme s pomalým a difuzním řídnutím vlasů po celém povrchu vlasové pokožky (plešatost se objevuje pouze vzácně), řídnutí vlasů začíná ve středové části čela (temeno), přední linie vlasů bývá ušetřena. Ženy si tohoto všímají především kolem menopauzy, k vypadávání vlasů však může dojít kdykoliv po období puberty.

Hirsutismus: typicky souvisí s hyperandrogenémií, přestože asi polovina žen s mírnými symptomy má normální hladinu androgenů. Nejčastější příčinou hirsutismu je syndrom polycystických vaječníků. Vyznačuje se přítomností nadměrného ochlupení na částech těla, kde se toto ochlupení obvykle objevuje u mužů - na obličeji, hrudníku, břiše, horní části stehen, na prsou. Hirsutismus může a nemusí souviset s akné a androgenní alopecií.

Alopecia areata: autoimunitní onemocnění, které se objevuje náhle a způsobuje ohraničenou ztrátu vlasů u dospělých i dětí. Toto onemocnění může postihovat vlasy a chloupky na celém těle včetně obočí a řas. Objevit se může i úplná plešatost (alopecia totalis). Pacienti se mohou setkat s remisí (spontánní, bez léčby), alopecia areata se u nich může objevit jednou za život nebo přichází opakovaně.

Jizvící alopecie (případně cicatricial alopecia): je zapříčiněna vzácnou poruchou, která ničí vlasový folikul a nahrazuje jej zjizvenou tkání (vlas už dál neroste). S touto poruchou se můžete setkat v jakémkoliv věku, postihuje muže i ženy, k vypadávání vlasů může docházet velmi pomalu, bez zjevných symptomů. Vlasy také mohou začít vypadávat znenadání. Výpadek vlasů v tomto případě doprovázejí symptomy jako svědění, otoky, přítomnost červených či bílých lézí připomínajících ekzém na pokožce hlavy.

Trichotillmánie: porucha, při níž má jedinec neodolatelné nutkání trhat si vlasy. Výsledkem je ztráta vlasů na pokožce hlavy nebo chloupků jinde na těle. Nejčastěji se s ní setkáváme u dětí. Pokud toto chování přestane, vlasy se obvykle obnoví. Pokud však přetrvává po dobu mnoha let, může být ztráta vlasů/chloupků trvalá.

Senescentní alopecie, vypadávání vlasů, které se přirozeně vyskytuje s věkem: jde o trvalé řídnutí vlasů po celé pokožce hlavy bez folikulární miniaturizace u pacientů ve věku nad 50 let, bez předchozí rodinné anamnézy související s plešatostí. Tato progresivní ztráta vlasů je charakterizována zkrácením anagenní fáze, snížením annagenního/telogenního poměru, slábnutím vlasů a zhoršením jejich kvality.

Růstová (anagenní) fáze se zkracuje z obvyklých 3-4 let na méně než 1 rok. Klidová (telogenní) fáze se prodlužuje a vypadnuté vlasy jsou méně často nahrazovány novými. Zvyšuje se také počet vlasů v telogenní fázi, jejich množství překračuje 20 %. Vlasový folikul již není ukotven tak hluboko v pokožce, zmenšuje se, nové vlasy rostou kratší. Vlasy s věkem také ztrácí pigment a bělají. Bílé vlasy jsou slabší, pórovitější a mají nižší mechanickou odolnost. Jsou také citlivější na vnější podráždění, zejména pak UV záření.

Zdroje:
Výsledky získané v rámci epidemiologické studie provedené výzkumným oddělením L’Oréal Research ve spolupráci s SU.VI.MAX ((SuUpplémentation en VItamines et Minéraux AntioXydants)
Pro více informací kontaktujte dermatologa, který provede klinické a trichoskopické vyšetření (dermoskopii vlasové pokožky), nebo si vyžádá trichogram (analýzu vytrženého vlasu), krevní testy a v některých případech biopsii.

Důležité je rozlišit přirozené každodenní vypadávání vlasů od alopecie. Vinou alopecie totiž může prosvítat vlasová pokožka. V takovém případě je zásadní podpora růstu vlasů.